Robby, Otto a Gottfried se stali přáteli na život a na smrt za první světové války, kterou přestáli společně v blátě zákopů a ohních bubnové palby. Přežili, ale všechny iluze mladého věku se rozplynuly kdesi na bojištích. Zůstal jim jen holý život, který v poválečném rozvráceném a vyhladovělém Německu není lehký. Jejich kamarádství jim však pomůže obstát v boji o holé živobytí, dokáže pomoci i v chvílích nejtragičtějších. To kamarádství, které spolu s láskou, obyčejnou, ale nemocí poznamenanou láskou tvoří jedinou hodnotu, jež dává jejich životu smysl.
Kniha popisuje práci v autodílně, kterou tito tři vlastnili, večery, které trávili většinou v baru s láhví nějakého alkoholu. Jejich obvyklou zábavou bylo, že se svým na pohled starým, opotřebovaným vozem Karlem, (ale s motorem závodního auta) předjížděli nové a výkonné značky.
Jednou, když jeli slavit Robbovy narozeniny, laškovali s krásným cadillacem a jejich velkým a umíněným řidičem. Až dojeli k hostinci přiřítil se také tento pán a vyklubal se z něj velký nadšenec do aut. Vystoupila také dívka, které si předtím nevšimli. Po společné večeři a vypitých sklenkách se Robby domluvil, že dívce zavolá, aby věděl, zda se dobře vrátila.
Robby ji pak několikrát pozval do cukrárny nebo do baru. Pat se vždy velmi dobře přizpůsobila atmosféře podniku. Jedenkrát potkali Gottfrieda a šli společně na kolotoče, kde také vyhráli mnoho věcí střelbou. Věci pak rozdali. Robby dovolil Pat, aby řídila cadillac. Pat bydlela v pěkném bytě v podnájmu a nepracovala, protože si chtěla užít po své nemoci, i když doba byla nejistá a peníze mohly dojít. Pak u ní byl Robby i na návštěvě. Paní Zalewská u které bydlel Robby v penzionu ho varovala, že Pat potřebuje bohatého muže.
Pak odjeli s Pat na dovolenou. Ubytovali se u staré dámy Müllerové. Užívali si moře , dobrého jídla, pití. Jak si ale Robby všiml, Pat se i přes svoji živost vždy rychle unavila; byl opatrnější. Jednou začala Pat chrlit krev a Robby musel urychleně poslat pro jejího lékaře. Otto jej Karlem přivezl ďábelskou rychlostí. Za dva týdny se Pat zotavila natolik, že mohli odjet. Doktor pak Robbymu bezpodmínečně sdělil, že Pat musí jít tuto zimu do sanatoria, jako už tam byla šest měsíců před dvěma rokama. Pat už také bydlela v penzionu paní Zalewské a Robby jí daroval psa. Ti tři na silnici pomohli zraněnému páru po autonehodě. Tak měli zakázku na opravu poškozeného auta.
Za deštivého počasí Pat vzala Robbyho do muzea. Robby před Pat tajil oběšení pana Hasse z penzionu; byl to nešťastný člověk s nejistou prací a nepochopený ženou. V polovině října doktor Roberta zavolal, že by měla Pat kvůli počasí okamžitě odjet. Pat už ve vlaku potkala dívku ze stejného sanatoria; Robby jel s ní a týden zůstal.
Ti tři se zúčastnili určité politické schůze(hlavně kvůli Gootfriedovi), a pak když utíkali před policií, nějaký chlápek Gottfrieda zastřelil. Nakonec museli Robby s Ottem v únoru dílnu prodat. Vrah byl nakonec zastřelen.
Robby i Otto odjeli do sanatoria za Pat. Otto se pak vrátil, aby sehnal nějaké peníze ještě pro pobyt Pat a Robbyho. Pat dokonce „vyhnala“ Robbyho na lyže. Přišly peníze od Otta spolu s morfiem. Šli spolu na večírek, i když by Pat správně neměla. Zhoršilo se počasí a Pat už ležela. Robby nemohl být přímo v její blízkosti, protože byl nachlazený. Pat za několik dní zemřela v bolestech, aniž by Robbyho již poznávala.

Leave a Reply