Základním rysem a hodnotou Slezských písní je jejich realismus, pravdivé zobrazení života ve Slezsku. Básník cítí zájmy lidu jako své vlastní. Svůj osud spojuje s osudem lidu (Ostrava, Kdo na moje místo, Ty a já). Hovoří o sobě jako o horníkovi, jako o jednom ze 70000. Tato sbírka je celkově laděna proti české buržoazii. To je dobře vidět třeba na básni Praga caput regni nebo Den Palackého. Stále se zde opakuje několik námětů : úmorná robota v dolech, důlní katastrofy, ženy prosící u pánů o chléb, hladové děti, alkohol. V některých básních se projevuje nenávist lidu, představa revoluce – Ostrava, Pětvald 1., Dvě dědiny.

Bezruč vytvořil celou řadu básnických typů. Především je to horník, který zachycuje všechny podstatné znaky hornického života. Nejcitlivěji ukázal bídu a utrpení lidu na osudech slezských dívek a žen (Zem pod horami, Koniklec, Návrat, Žermanice, Pětvald 2, Maryčka Magdónova). Často se objevují nepřátelé lidu – němečtí kapitalisté a hlavně habsburský arcivévoda Fridrich – Markýz Géro zde prezentován jako tyran (Osud, Markýz Gero). Objevují se i postavy Židů, většinou líčeny negativně. Bezručův odmítavý vztah k nim není dán rasovou nenávistí. Je určen třídním zařazením Židů ve Slezsku – většinou jde o majitele kořalen a lichvářů, kteří přišli z ciziny do beskydských vesnic a dovedli se v krátké době obohatit na účet lidu (Pár nobile, Kdo na moje místo). Je zde však i postava chudého Žida v básni Papírový Mojšl. Ve sbírce se také několikrát opakuje problém odrodilství (Střebovský mlýn, Bernard Žár). V několika Slezských písních je obsažena milostná lyrika (Návrat, Labutinka, Jen jedenkrát).

Jazyk Slezských písní je prostoupen kulturně-historickými termíny i latinskými slovy, vedle toho zahrnuje i slova nářeční (řondit – mluvit, osmerka – sedmikráska, piznout – udeřit,večerek – netopýr), která slouží k dokonalejší charakteristice postav. Některé Bezručovy básně byly také zhudebněny.

OSTRAVA: Je reakcí na hornickou stávku. Bezruč zde vyjádřil svůj protest proti cizáckým majitelům dolů. Vžil se do osudu ostravského havíře, mluví jeho ústy.

Leave a Reply