Bývalý pomocník štábního chirurga, otec Charlese Bovaryho, musel po aféře s odvody odejít z vojenské služby. Oženil se s dcerou obchodníka s pleteným zbožím a žena mu porodila syna. Mladého Charlese vyučoval ve 12 letech farář, poté byl poslán do gymnázia v Rouenu, kde se hoch stal lékařem. Matka mu našla nevěstu: 45letou vdovu po soudním vykonavateli s 1 200 librami renty. Charles si představoval, že ačkoliv je jeho žena ošklivá, přinese mu přece jen lepší postavení, peníze a volnost. Každého dne byl ale svou ženou neustále upomínán. Jednou si starý statkář Rouault zlomil nohu a Charles byl přizván za pacientem. Rouaulta vyléčil, a ten mu byl velice vděčen. Charlese přitahovala Rouaultova mladá dcera Ema a často za ní a jejím otcem jezdil na návštěvy. Snad možná i proto se vdově přitížilo a s Charlese se stal vdovec. Po roce se nakonec rozhodl pro svatbu a s tchánovým souhlasem si i krásnou Emu vzal.

Ema vyrůstala od svých 13 let v klášteře. Nejenže se na začátku v klášteře nenudila, naopak se jí mystické ovzduší líbilo. Později si však zamilovala historické příběhy a po smrti její matky si náhle s velkým překvapením ctihodné sestry povšimly, že se vymaňuje z jejich vlivu. Klášter opustila a vrátila se zpět k otci. Nyní byla Charlesovou ženou a napadalo ji, proč nejsou líbánky nejkrásnější dny jejího života? Uvažovala, jak s manželem plují lodí, putují na koních a další romantické představy ji také dráždily. Monotónnost a rutina všedních dnů ji začala zneklidňovat a skličovat. Koncem září však do jejího života zasáhla neobyčejná událost: byla s Charlesem pozvána na zámek Vaubyessard k markýzi d´Andervilliers. Přepych, ty sladké tóny hudby a další nové zážitky jí otevřely oči. Jenomže to bylo vše, nudný život pokračoval. Někdy hovořila dlouze a horečnatě, jindy následovala najednou ochablost, kdy vůbec nepromluvila. Charles ji nechal prohlédnout přítelem, který mu sdělil, že potřebuje změnu prostředí. Když se v březnu stěhovali z Tostes do Yonville, byla již paní Bovaryová těhotná.

Nové prostředí jí zpočátku prospívá, pak se však paní Bovaryová oddá své beznadějnosti a tíží ji břemeno nenaplněné lásky. Výborně si rozumí s mladým Leónem, který ji tajně miluje. I ona je přesvědčena, že rozptýlení s mladíkem je to, co jejímu srdci schází. V obou se však nenalezne odvaha na realizaci vztahu, a tak León raději odjíždí studovat do Paříže. Paní Bovaryová již nevěří v lepší časy. Lékárník Honais, Binet a ostatní se těší na slavnostní vyznamenání Zemědělské společnosti v Tostes. Na předávání jsou všichni i bohatý šlechtic Rodolphe, který se do Emy zamiluje. Při slavnosti jí vyzná svou lásku a uspěje. Ema nepochybuje a něco nepostřehnutelného zaplaví její bytost a celou jí to promění. Opakuje si: „Mám milence, mám milence“ a naplňuje ji radostná myšlenka potěšením. Vstupuje do nádherného světa, kde všechno bude jen vášeň, extáze, milostné šílenství. Vzpomíná na hrdinky knížek, které četla, a najednou se sama stává součástí těch myšlenek, které ji okouzlovaly.

Vyjíždí si s Rodolphem na koni a často se společně scházejí. Nikdo v jejím okolí o tom nemá nejmenší potuchy. Nenávidí Charlese, svou dceru a život bez Rodolpha. Posluhovači Hyppolitovi má Charles operovat koňskou nohu, a tato událost ho k němu načas zpátky přitáhne. Když však operace skončí amputací, Ema svého manžela nenávidí ještě více. Je rozhodnuta s Rodolphem opustit domov. Milenci se však tato situace nehodí, a tak ji nakonec napíše dopis na rozloučenou a odjíždí bez ní. U oběda se Ema náhle zhroutí, když ji Charles nabídne meruňky od Rodolpha. Charles ji dlouhou dobu léčí, protože to s ní nevypadá dobře. Ema balancuje nad propastí. Až na podzim ji přiměje k rozptýlení na divadelním představení v Rouenu. V opeře se opět setkává s Leónem, který je v Rouenu na praxi.

Zamilovaný León Emu svede a stávají se z nich milenci. Paní Bovaryová si zajistí alibi v podobě hraní na klavír a každý čtvrtek se s ním schází. Po celý čas však utrácí a je nucena podepisovat směnky. Poprvé má dluh 800 tolarů. Podruhé již 3 000, ale z krize se dostává. Mazaný obchodníček Lheureux jí ale po celou dobu prodává všelijaké nepotřebné drahé cetky, za které nechce ihned zaplatit. Všechny platby odkládá dokud nebude mít jeho dlužník solidní dluh. Prostřednictvím pana Harenga si Lheureux vyžádá zaplacení 8 000 tolarů. Kde má Ema takové peníze vzít? León se jí začíná odcizovat, ale i tak ho požádá o půjčku. Nikdo jí však nechce půjčit. Zoufalá Ema je ochotna nabídnout i své tělo, aby získala peníze. Celý záměr je však bezúspěšný. Ani Rodolpho, kterého vyhledá po 3 letech, ji nepomůže.

Zbývá jí jediná věc – sebevražda. Justinovi přikáže, aby přinesl od pana Honoise arsenik, který pak užije. Smrt je dlouhá a plná utrpení. Charles jí vše odpouští, ale většina jejich vybavení je zabavena soudním exekutorem. Příběh končí svatbou pana Leóna a pohledem na chudého manžela zesnulé paní Bovaryové, který má kromě dluhů na krku ještě malé dítě.

Leave a Reply