– kniha ohlasových básní Čelakovského, navazující na českou lidovou slovesnost. Odlišná od Ohlasů písní ruských hlavně náměty – v ruských bývají často hrdinové a nadsazené bohatýrské písně, ale pro české jsou mnohem typičtější balady, v básních spíše vítězí chytrost a prohnanost malého českého človíčka než statečnost a hrubá síla. Také ve struktuře básní se Čelakovský motivoval lidovou tvorbou.
– Čelakovský zde vyjádřil ráz českého lidového života, obraz venkovského lidu z konce let třicátých
– vychází po deseti letech po Ohlasu písní ruských
– na rozdíl od Ohlasu písní Ruských se zde nevyskytují písně hrdinské
– časté jsou písně satirické, výsměšné a popěvky, mířící hlavně na vrchnost a maloměšťáka
Toman a lesní panna
Toman chce jet na koni za svou dívkou. Jeho sestra ho varuje, aby nejezdil lesem. Toman ji poslechne, ale když dojede k myslivně (obydlí své dívky), uvidí tam v blízkosti stát nově postavený dům. Nahlédne oknem dovnitř a vidí, že tam otec jeho dívky domlouvá svatbu. Dívka vypadá šťastně a zamilovaně. Když uvidí Tomana za oknem, nechá mu vzkázat, že už ho nemá ráda a vezme si jiného. Toman nechává koni volnost a vydává se na známou cestu lesem. Dostává se mu do cesty lesní panna na jelenu a říká mu, aby na dívku zapomněl. Omámený Toman podléhá lákání lesní panny, která mu slibovala, že bude šťastný, když s ní pojede. Ráno se kůň vrací domů sám a sestra oplakává bratrovu smrt.
Pražská
Ironický výsměch chudým, kteří se nechávají oslavovat jako velmi bohatí lidé, ale jsou tím jen pro smích.
Prokop Holý
Bratranec Prokopa Holého byl uvězněn i se svou družinou Sezimou Biskupským. Jeho bratranec vojevůdce čeká na zprávy o nich. Prokop si podle Sezimova vzkazu jel pro bratrance. Před Kamenicí však uvidí hlavu svého bratrance napíchnutou na kůlu a tělo zamotané do kola. Tělo pohřbili. Prokop si s sebou z popraviště vzal krvavý kůl.Dvě nedělě před rozhodujícím úderem obléhá Kamenici. Ze špice kůlu si nechal Prokop lít střelu. Tou byl druhý den zasažen Sezima, když pozoroval útok z hradeb. Sezimovo vojsko podléhá Prokopovým husitům. Pro výstrahu udělá Prokop se Sezimovým tělem to samé, co on udělal jeho bratranci. Za zpěvu písně Ktož jsú boží bojoníci husité pokračují dále na Roudnici.
Dárek z pouti
Jako dárek ze svaté poutě přinesla dívka svému chlapci srdíčko z marcipánu. Chlapec má radost. Chce si srdíčko polepit pozlátkem a nosit jej za kloboukem jako památku.
Cikánova píšťala
Objevuje se zde politický jinotaj – cikánova píšťala dokázala vyhnat z domu šváby a myši – kdyby otec odkázal píšťalku svým dětem, mohly se mít dobře = kdyby se náš národ uměl bránit proti nadvládě, měl by “panský” život – žil by v blahobytu.
Sňatek
I přesto, že se dívka modlila za uzdravení svého milého, zemřel. Po pohřbu slyšela v noci hlas milého. Zanedlouho po něm zemřela i ona, ale žalem. Nyní leží spolu v jednom hrobě.
Dárek z lásky
Děvčátko ztratilo na lávce přes potok nejmenší dárek – korálky. Jsou nenahraditelné, protože byly darované z lásky.
Pocestný
Život chudých je jako život pocestných. Stále jdou blátem, přes hory, jeden smutek střídá jiný. Páni se vedou na voze v suchu. Jedinou spravedlností je smrt.
,, Až na své pouti přejedem a přejdem, v jedné hospodě na nocleh pán nepán se sejdem”
Svatební den
-podle národní pověsti
Ludmila slaví svatbu. Je dcerou rytíře Žicha z hradu Střely (blízko Strakonic). Ovčák, myslivec a rybář jí nesou dary. Dívka uvažuje o tom, že by se ráda zřekla šlechtického stavu, kdyby měla mladého ženicha jako jsou tito tři muži. Po svatebním veselí si ji ženich odváží do svého hradu. Cestou však nezvládne koně a kočár a zřítí se z vysoké skály do řeky. Tři gratulanti litují života krásné dívky.
Poslední vůle
-žertovná báseň
Autor se vysmívá Janu Nejedlému (Jankovi – kterému vysmívali autorovi současníci, jako představiteli jazykového a literárního zpátečnictví), který nosí paruku s copem. Ptá se Janka, komu odkáže po smrti svůj cop. Janek však chce, aby cop byl postaven na jeho hrobě jako stráž.(v době Čelakovského byl cop již přežitek)
Český sedlák
Autor se vysmívá vychytralosti českého sedláka, který běduje před pány nad svou nouzí, ale za vraty si výská.
Krásná Kordula
Ironický popis krásy dívky Korduly – má bradu na tři facky…prstíčky odulé jak dvě cibule.
Vrchní z Kozlova
Do Rousova přijel vrchní na křtiny. Poznal zde pannu Hejduli. Na cestě domů se kočár převrátil. Vrchní uvízl v bahně a hubená nevěsta mu uplavala.
Kalendár a ne farár (slovensky)
Farář káže lidu, aby pamatovali na smrt. Chlapec mu odpovídá, že se drží raději kalendáře. Nejdříve bude masopust, potom teprve půst. Na memento je ještě času dost.
Leave a Reply