Příběh se odehrává v sibiřské vesnici Atamanovka na sklonku druhé světové války. Atamanovka leží na břehu řeky Angary. Příběh začíná na podzim roku 1944 a končí v létě 1945 po skončení 2. světové války.

Jednoho dne se rodině Fjodora Guskova, starého muže chromého na jednu nohu a přezdívaného Michejič ztratí sekera a ještě pár věcí z jejich tajné skrýše. Podivné krádeži, kterou nemohl provést nikdo jiný, než znalec místních poměrů, si nikdo moc nevšímá, kromě Nastěny, Michejičovy snachy. Její muž, Andrej Guskov, je stejně jako většina mužů z Atamanovky na frontě. Nastěna má podezření, které si náhle ověřuje. V rodinné vodní lázni se jedné noci tajně schází se svým mužem. Ten vysvětluje Nastěně, proč dezertoval. Začíná jejich společné drama, kdy se nikdo jiný nesmí dovědět, že Andrej se ukrývá u Atamanovky a Nastěna se s ním stýká.

Andrej si za svůj úkryt vybírá dvě boudy k přenocování na protějším břehu Angary. Musí se skrývat, jelikož ve vesnici už se po něm byli ptát vojáci a trest za dezerci ve válce je jednoznačný. Do těchto bud za ním Nastěna tajně chodí. V zimě po ledě, v létě na loďce. Pro Nastěnu je role nejtěžší, jelikož žije ve světě normálních lidí a skrývá svoje tajemství. Musí si vymýšlet jednu lež za druhou, aby ospravedlnila své cesty přes řeku a ztrácející se předměty, které nosila Andrejovi. S ním se velmi sblíží. Před válkou si jí Andrej moc nevážil a často ji bil, ale ve válce si uvědomil, jak ji miluje a vlastně dezertoval kvůli ní. Nastěna s hrůzou zjišťuje, že je těhotná. Oznamuje to Andrejovi, který náhle nachází v dítěti zadostiučinění svého života. Prosí Nastěnu, ať porodí a postará se o chlapce. Je rád, že rod jím nevymře. Sám je smířen s blízkou smrtí. Říká, že přijel, jen aby viděl Nastěnu a zemřel. Daří se mu však ukrývat dál. Nastěnina role se ještě ztěžuje, když si Semjonovna, její tchyně, všimne jejího zvětšeného břicha. To už je léto 1945 a válka skončena. Nastěna říká, že otcem je jeden muž z vedlejší vesnice a Semjonovna ji vyhání z domu. Nastěna se uchýlí k Nasťě, kamarádce, která ve válce přišla o muže a musí živit tři děcka. I té lže. Avšak ve stejný den přijde k Nastěně Michejič a vymáhá z ní, kde je Andrej. Prosí ji, aby mu umožnila se sním setkat. Nastěna nepovolí a stále Andreje kryje, tak jak jí to rozkázal.

Záležitost se stává neudržitelnou, když celá vesnice vidí, že je Nastěna těhotná. Kolují fámy, že otcem děcka je Nastěny manžel. Jednou Nastěna pluje za Andrejem na loďce, a někdo ji sleduje. Včas si toho všimne a vrací se, ale místo Andrejova úkrytu je vyzrazeno. Nastěna je už příliš zapletena do svých lží a je nešťastná. Od Michejiče se dozvídá, že místní muži pod vedením policisty z vedlejší vesnice chtějí podniknout na Andreje lov. Nastěna ho chce varovat, ale když ujíždí na loďce, ozve se za ní z břehu: „Tamhle je, tamhle !“. Lovci ji chtějí dopadnout, aby je dovedla k Andrejovi, ale než k ní doplují, Nastěna skočí do vody a utopí se. Andrej ze své boudy slyší hlasy na řece a pochopí, co se stalo. Sbalí rychle své věci a utíká podél řeky k místu, kde je uprostřed řeky ostrov. Tam v zimě objevil skrytou jeskyni, vhodnou pro jeho ukrývání, kde ho nikdo nemůže najít.

Za čtyři dni vyplave Nastěny tělo na břeh. Lidé z Atamanovky ji pohřbí ne na hřbitov pro utopence dál od vesnice, ale na občanský hřbitov mezi své blízké až k plotu.

Leave a Reply